Dokumentumtar – Próza

Krisztina Tóth: Ampparikunkku

Pikku Suski tulee jo neljättä kertaa yöllä huoneestaan. Äiti oli jättänyt valon eteiseen, jotta ovenraosta tulisi vähän valoa. Hän hiipii varpaisillaan makuuhuoneen ovelle ja avaa sen. Äiti nukkuu siellä sen uuden sedän kanssa, joka ei ole Susannan isi. Vanhemmat ovat eronneet kolme vuotta sitten. Tämä […]

Fashion Street 2023. Spring/Summer_Pillowcase

Tóth Krisztina, Pillowcase/Huzat, illustrations Mészáros Lúcia, Fashion Street 2023. Spring/Summer, 142.

Vztýčené hlavy

„Zamyslime sa nad úlohou literatúry. Píšme o nej! O nás. Zaznamenajme všetko. A nesťahujme hlavu medzi plecia!,” vyzvala na slávnostnom otvorení Medzinárodného knižného festivalu v Budapešti, na ktorom bolo Slovensko čestným hosťom, jedna z najznámejších súčasných maďarských autoriek Krisztina Tóth. V stresujúcej situácii, v ktorej v nás niečo […]

Cold Floor: Standards [ENG]

We shall be in flight for thirteen hours. I unpack the red blanket and earphones that have been set out on the seat. Meanwhile the Japanese gentleman next to me is also settling in; with practised fluency, he kicks off his shoes and sets the […]

Deštivé léto [CZ]

Vábí mě věta, podlouhlá forma, kadlub ze slov vyprázdněný, negativ znaků, zámlk, všechny jiné věty jí mohou být vysloveny, hloub do sna propadám, hledám ji hmatem, pro všechno jiné bez citu,             proseje déšť do krátce zurčivého vzorce, jak Einstein relativitu, dlouhá, předlouhá věta, jež […]

Never a word [ENG]

When I was a little girl I used to think that the place was called Underhill because it was in the valley next to Toboggan Hill. Under the chestnut trees the ground was steep, slippery and covered with chestnuts in the autumn, when you could […]

The Burning Bride [EN]

On the next day, I’m sitting in a hotel room.  It is impossible to tell if it is night or daytime; the thick blinds hold back the light. I would be able to tell the time from the TV display, if only I wanted to: […]

L’uomo disabitato [IT]

(Linea di confine) Pensavo di partire giovedì, ma poi non ce l’ho fatta. Sono andata a Kecskemét solo la domenica, troppo tardi. Non ho potuto dirgli addio. Quando sono arrivata, sostavano in quattro vicino al corpo. era una giornata estiva afosa, eppure non aprivano la […]

Holub [CZ]

V jediné otevřené kavárně ve městě seděli samí muži. Koukali na ulici a pozorovali ospalé dění na malém náměstí před kostelem. Za nimi, u paty skal s běsněním naráželo do betonové zdi moře, ovšem oni mu nevěnovali ani pohled přes ušmudlané okno: místní žádné panoráma nezajímá, […]